Dva týdny v Thajsku utekly jako voda a pražská zima je opět můj denní chléb. Musím se přiznat, že po tomto chvilkovém ,,letním pominutí“ je ještě hůř snesitelná. Doufám ale, že nás všechny tento cestovatelský článek trochu zahřeje i navnadí na další cesty. Z Thajska jsem si totiž kromě opálení (a zcela upřímně – to každým dnem nějak ,,záhadně“ mizí) přivezla i několik netradiční ,,životních“ lekcí. Tyto životní lekce jsem pro vás přetvořila v cestovatelské tipy, které ocení každý cestovatel!
#1 Hodného nepálí a neřád se nedá. A nebo spíš Asiat?
Až příště pojedete do Asie a budete mít chuť si dát ,,lehce“ pikantní Bun bo Nam Bo, trochu si to promyslete. Jak zhruba je to s pálivostí pokrmů v Asii, vám naznačí body uvedené níže…
- Nepálivé = jemně pálivé.
- Jemně pálivé = pálivé.
- Pálivé = nepoživatelné!
#2 Focení o poledni is always bad idea!
Azurové moře, bílý písek… No, kdo by nechtěl mít jednu takovou plážovou fotku, že jo.Trochu si ale promyslete, kdy je na ní vhodná doba. A není to ani tak o světle, stínech nebo počtu lidí na pláži…
Ta nejlepší doba totiž rozhodně není v pravé poledne. A už vůbec ne, když se snažíte o zcela ,,přirozenou“ fotku, kdy skáčete s nějakou rádoby ještě ,,přirozenější“ pózou. Ono se to totiž jen málokdy povede na poprvé. A nebo třeba na podesáté. A tak se může stát, že tak půl hodiny skáčete jak pitomec v poledne na slunci a pak vám je celý zbytek docela dost blbě. 😀
#3 Tanči, jako když se nikdo nedívá, ale zkontroluj si, kdo se dívat může.
S jakou vidinou jezdíte k moři? Mé představy jsou zhruba takovéhle: Plácnout s sebou na pláž a nasávat vitamín D 24 hodin denně. 😀 Ve finále ale po 1. dnu stráveném na lehátku potřebuji něco dělat.
Na Phuketu ale nebylo v mých silách rozlepit oči před 7 hodinou ranní a jít na lekci jógy, kterou hotel nabízel. No a že by mě v největším vedru dostala z vody hodina Zumby, která bývala okolo 15 hodiny? Asi pro silnější povahy… 😀
A tak jsem si každý den udělala osobní lekci okolo 6 večer a cvičila podle fitness programu FitFab Strong na terase našeho pokoje. Říká se, že nejlépe si zacvičíte a zatancujete, když jste sami. A to jsem přesně byla. Teda vlastně… 😀
Asi po 4. dnu cvičení jsem narazila na pána, který šel kolem na procházku. No a bylo mi teda trochu divné, že jeho procházkový okruh nějak kroužil kolem mé ,,tělocvičny“. Nakonec se ukázalo, že jsme si asi ,,naordinovali“ pohybové lekce ve stejnou dobu i na stejném místě po celých 10 dní… Náhoda, co? Taky si nemyslím. 😀
#4 Čůrá se, když se může, ne, když se chce!
Kromě válení se na pláži jsme byli i na spoustě výletech. Například na úžasném výhledu na Karon, v továrně na perly, v továrně na kešu (kde jsem toho víc snědla než koupila, což mě doteď mrzí:D), dál pak v typické thajské vesničce, kde ukazovali, jak se pěstuje rýže, všude kolem pobíhaly opice a na spoustě dalších míst… To by bylo spíš na další článek. 😀
No a tak se na takových výletech může stát, že je někde záchod, ale vám se fakt nechce. Jenže ten další záchod může být až cca o 4 hodiny později. A do té doby se vám bude sakra moc chtít. 😀
Tohle je opravdu jeden z nejužitečnějších cestovatelských tipů: Čůrejte, když máte tu možnost a máte kde! To, že se vám vůbec nechce, není rozhodující!
#5 Kdo si počká, ten se nedočká!
Taky si někdy v hotelové restauraci hrozně oblíbíte nějaké konkrétní jídlo a pak ho jíte (skoro po kilech) každý den po celou dovolenou? Protože já to takhle mám vždycky. Na dovolených v exotice to bývá kokos, který si od rána do večera cpu snad do všeho. 😀
Na téhle dovolené jsem si hrozně oblíbila studenou ovesnou kaši, která se podávala v misce ráno na snídani. (Mohli jste si ji všimnou u mě na Instagramu @diankaella ve stories. Stories z Phuketu mám mimo jiné uložené na profilu.)
Takhle jsem jedno ráno šla opět na snídani s vidinou, že si dám tu svou kašičku. A ejhle, žádná tam nebyla… Když jsem se po ní ptala, tvrdili, že ji kuchtí a brzy přinesou. Co je ale brzy? Můžete se vám totiž stát (jako mně), že 15, 20, 30 minut to nebude… Někdy se zkrátka vyplatí nečekat, zvlášť pokud se jedná o jídlo! To totiž vždycky mizí nejrychleji. 😀
#6 Bez práce nejsou koláče a bez slunce není opálení? Lež jako věž!
Trochu si tu vyliji své srdce a budu s vámi sdílet mou never-ending opalovací story…
Táta: Namazaný 50, výhradně ve stínu, většinou v bílým triku a nebo dokonce přes den na pokoji. Toť jeho opalovací styl. A teď ten můj: krém s faktorem 20, plavky a dokud to vydržím, tak na výhni!
Výsledek: Táty stupeň opálení 9/10, můj tak 5. Nevím, jak to dělá, ale štve mě! Vždyť tmavovlasí jsme oba! 😀 Tyhle geny mi teda nepředal aneb stále hledám opalovací know-how…
#7 Někdy je nejlepší nevědět a prostě jít!
Tohle heslo by se dalo brát i jako životní a ne jen cestovatelské. Zkrátka někdy je lepší nevědět! Jak to mám spojené s Phuketem?
Ráno před snídaní jsem hrozně ráda chodila na pláž. Bavilo mě být chvíli sama, jen si tak přemýšlet a kochat se výhledem. Ten čas na pláži plynul sám a daleko rychleji než se zdálo. A tak se mi jednou stalo, že jsem se na pláži zasekla skoro hodinu a neuvědomila si, jak šííílenou žízeň a hlad po noci mám. (:D)
A tak jsem se vydala do hotelové restaurace a vůbec si neuvědomila, že vlastně přicházím z postranního plážového vchodu. Hezky si nabrala jídlo a pití a zasedla ke stolu. A pak jsem si trochu neelegantně uvědomila, že stojí zhruba 10 lidí ve frontě na stůl. 😀 Jojooo, když předbíhat, tak zásadně nenápadně. 😀
Snad vás fotky i tipy zahřály (alespoň u srdce). Více fotek z Phuketu najdete na mém Instagramu @diankaella – a několik jich ještě přibude.:)
[instashow cache_media_time=“3100″ popup_easing=“linear“]
Máte i vy pro mě nějaké (netradiční) cestovatelské tipy? Podělte se v komentářích, určitě za ně budu ráda já i ostatní.
Přeju vám sluníčkový týden! Však ono to sluníčko nemusí být vidět. Stačí, když ho budeme mít v duši. 🙂
Vaše
Já se před měsícem z Thajska vrátila a………NEMŮŽU NEŽ SOUHLASIT SE STUPNICÍ PÁLIVSOTI ! 😀
Já si v domnění takhle dala Pad Thai a teda.. Do večera jsem ještě nebyla úplně oukej.. 😀 😀
BLOGEREM
😀 😀 Aspoň byl důvod zmírnit to ,,utrpení“ nějakou sladkostí. 😀
Už jsi asi 4. člověk, u kterého vidím, že byl v poslední době v Thajsku, hrozně mě to uchvátilo a moc ráda bych se tam také jednou podívala 🙂 co si budem nalhávat, hlavně kvůli jídlu 😀 tím jsem ti velmi vděčná za bod č.1! Já a páliv kamarádi vůbec nejsme, tak bych to asi nepřežila xDD
WantBeFitM
Super! To ráda slyším:)) určitě se tam jednou podíváš a to jídlo opravdu stojí za to! 😀 🙂