Jak založit vlastní kavárnu? Filip Mayer (Deník dobrodruha): Kavárenský business je pro největší odvážlivce

,,Mým snem je založit si vlastní kavárnu!” Přesně tohle slýchám ve svém (internetovém) okolí stále častěji. Na pohled med, v realitě spíš jed? Filip Mayer (známý pod pseudonymem Deník dobrodruha) to vidí jasně: ,,Kavárenský business je extrémně náročný a určený pro ty největší odvážlivce.”

Filip se ale nebál a splnil si svůj sen. Pár metrů od VŠE (na Praze 3), kam chodím do školy, otevřel svou vlastní Kavárnu dobrodruha. Společně jsme si povídali o příjemných i stinných stránkách kavárenského businessu, o životních hodnotách, vnitřní motivaci, cestování i jeho plánech do budoucna.

Filip je prototyp velkého sympaťáka. Na rozhovor dorazil s mírným zpožděním, zalepeným očima a mandarinkami v ruce (spontánně na ně dostal hroznou chuť). Byl ospalý, protože po kavárenské směně ještě do noci připravoval apartmán pro nové hosty (apartmán mají hned nad kavárnou).

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Filip Mayer (@denikdobrodruha),


Než jsme se dostali k samotným otázkám pro rozhovor, více jak hodinu jsme si povídali. Filip byl hrozně otevřený. Mluvili jsme o životních hodnotách, vnitřní motivaci, boji s perfekcionismem, rodině i našich profesních plánech.

Něco málo o tom, jak na mě Filip působil jako člověk a co zajímavého mi vyprávěl, se dočtete v samém závěru rozhovoru.

Filip mi v rozhovoru prozradil, co ho vedlo k založení kavárny, jak náročné bylo získat potřebná povolení, na čem nejvíce vydělává, jak a zda vůbec dělá marketing a co by poradil začínajícím podnikatelům.

 

 

Filipe, povyprávíš mi svůj příběh od počátku?

Všechno to začalo Deníkem dobrodruha, kde jsem začal sdílet své příběhy z cest (cca 2 roky zpátky). Postupně začalo přibývat stále více a více lidí (hlavně na FB), kteří mě sledovali. Chtěl jsem ukázat, že lidé na světě toho mají mnoho společného a měli by žít bez předsudků. A to je smysl Kavárny dobrodruha – vyprávět příběhy z cest a bořit mýty.

 

Hodně se mluví o složitosti podnikat, byrokracii atd. Jaké to je založit kavárnu? Co vše vůbec obnáší rozjezd vlastní kavárny?

No, já si nejdříve pronajmul prostory a pak jsem až zjistil, že potřebuju odpovědnýho vedoucího, respektive garanta zkušeného v gastronomii, abych vůbec mohl podnikat (pousmál se). Ale mám skvělý lidi kolem sebe. Můj kamarád, který je z oboru, mě zaškolil a pomohl mi nastartovat gastro podnikání.

Obecně je konkrétně kavárenský business hodně náročný – hygienické normy, finančák, sociálka, účetnictví…. Takže buď potřebuješ někoho zkušenějšího, anebo hodně peněz, aby sis zaplatil lidi, kteří ti s tím pomohou. Já mám skvělý lidi kolem sebe, kteří mi se vším pomohli a ušetřili mi tak hodně peněz a starosti. Děkuji jim za to.

Je to celkově hodně náročný a obecně kavárna je fakt pro velký odvážlivce. Je to strašná dřina. Máš svůj sen, to je krásný a já konkrétně jsem za to rád a šel bych do toho znova. Ale je lepší mít už předchozí zkušenosti s podnikáním a vědět, jak na to.

 

Je vlastní kavárna vůbec dobrou investicí?

Záleží na tom, co očekáváš od kavárny. Já jsem potřeboval víc věcí. První důležitá věc – chtěl jsem vytvořit pro cestovatele místo, kde se potkávají, kde sdílí své zkušenosti z cest. Přišlo mi, že to v Praze chybí. Řídil jsem se emocemi a vnitřním pocitem, že to chci založit.

Druhá  věc – potřeboval jsem ušetřit čas, protože jsem třeba 20 hodin za týden jezdil různě po schůzkách po celý Praze. A teď chodí většina za mnou sem. To obrovský množství času ti nikdo nezaplatí a ty ho můžeš investovat do svých projektů, do lidí…

A k té investici… Musí to samozřejmě fungovat i finančně, což nebyla úplně podmínka založení. Kavárna totiž funguje i jako naše kancelář. Ale obecně vzato, v černých číslech jsme byli po prvním měsíci. Takže to na sebe vydělává, ale je to obrovská dřina. A hlavně byty nahoře také vydělávají (pozn.: nad kavárnou pronajímá apartmány pro cestovatele).

 

Zjišťoval si návratnost své investice, anebo si šel po hlavě? Měl si podnikatelský plán?

Je důležitý zmínit, že kavárnu bych nezaložil nikdy předtím, než bych neprodal svoji první firmu. Měl jsem už jeden projekt, kde jsem nasbíral spoustu zkušeností – např. jak vést účetnictví a podobně.

Když jsem přišel s nápadem na kavárnu, udělal jsem si jen krátký shrnutí, jestli to může finančně vycházet, a od jakého roku. Když jsem zjistil, že je to možný, tak jsem do toho šel. Samozřejmě realita byla nakonec jiná –  ve finále byla počáteční investice zhruba o 10 % vyšší. Ale když si děláš finanční plán, tak by sis měl přidat zhruba 40 % navíc. Ale i tak, do dvou let by se mi investice měla vrátit.

 

Kdo z tvého okolí tě podporoval a jak? Případně rozmlouvat ti založení kavárny někdo?

Vzal jsem všechny peníze, které jsem měl a dal je do podnikání. Prostě extrémní úroveň rizika. Upletl jsem si na sebe bič. Za to pak uděláš maximum pro to, aby to vyšlo.

Rodina mi kavárnu rozmlouvala, říkali, že je to šílený, že si mam radši koupit byt. Naopak mě v tom podporoval brácha i hodně přátel. To mě strašně potěšilo.

 

Dnes je kavárna za každým rohem… Kde vidíš svou konkurenční výhodu?

Určitě je to projekt Deník dobrodruha, který sleduje na Facebooku a Instagramu přes 30 tisíc lidí. Kavárna je můj další odkaz. Konkurenční výhoda je právě směr té kavárny – spojení cestování a kávy. Je to to, co mě baví a baví to i lidi kolem mě. Další výhodou je určitě také lokalita (blízkost VŠE). Chtěl jsem zůstat v kontaktu s mladými lidmi.

Obecně je to asi moje osoba a lidi kolem mě, protože ten prostor je hodně spojený se mnou. Lidé sem pak kvůli tomu chodí, anebo naopak nechodí. A určitě i nějaké dodatečné věci jako pořádání přednášek, workshopů a akcí (cca 10-15 měsíčně) i ubytování nad kavárnou. Cílem je vytvořit travel point – kavárnu, ubytování, akce na jednom místě.

 

Interiér Kavárny dobrodruha je opravdu povedený. Kdo vám ho navrhoval?

Celý ho dělal brácha David, který teď čerstvě vystudoval Fakultu architektury na ČVUT. On to navrhoval a dal jsem mu za to symbolický podíl v kavárně. Je to jeho oficiální první zrealizovaný projekt.

 

Jak vypadá běžný den provozovatele kavárny? Kolik času obětuješ kavárně?

Tak vstaneš, jdeš na kafe do svý kavárny (směje se)… Ze začátku to bylo tak, že jdeš za bar do práce, protože potřebuješ ušetřit za zaměstnance. Jdeš se podívat, jak to chodí, zda jsou lidé spokojení, jdeš se pobavit s lidmi, zkontrolovat zásoby, pokud něco chybí, jedeš to okamžitě koupit. A zařizuješ během dne X provozních věcí, které nepočkají. Objednávky, zaměstnanci, byrokracie, úřady, e-maily, FB, domlouváš přednášky… Každý den přibývá stejný množství úkolů jako jich ubývá. Je to hodně náročný život, kdy končíš občas ve 2 v noci jako třeba včera.

 

Za vitrínou máte různé dortíky, sám sis dal ke snídani vajíčka. Jak si obstaráváte nabízený sortiment zákusků a dalšího?

Částečně outsourcovaný, částečně si děláme sami. Záleží na rozsahu, typu jídla. Ale naší vizí je do budoucna vše realizovat in-house. Aktuálně podáváme různé napoje, snídaně, lehký obědy (saláty), snacky. Co se týká kávy, tak máme dva typy kávy na dvou mlýncích – jednu klasiku do čokoládova, druhou více progresivní ovocnou. Všechno 100% arabica, což už je dneska nutnost.

 

Co je pro tebe tajemstvím dobré kávy?

To je hrozně těžký říct. Myslím, že káva odráží typ člověka. Spousta lidí nechce kyselejší kávu. I já jsem se k ní  také dlouho propíjel. Ale káva je jako ovoce, sbírá se jako třešně. A kolikrát ta kyselá může být zajímavá, ale člověk musí být připravený na tu chuť. Každá káva má do sebe něco jiného.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

🔥 Tento týden u nás na mlýnku můžete vyzkoušet 100 % arabicu z Hondurasu! ☕ #KavarnaDobrodruha #arabica

Příspěvek sdílený Kavárna dobrodruha (@kavarnadobrodruha),

 

Co je na práci v kavárně nejméně příjemné?

Byrokracie a nekonečná práce. Nutnost dohlížet na to, aby to fungovalo.

 

Jak děláš marketing a kolik do něj investuješ?

Hodně velký vliv má Deník dobrodruha. Lidé z celé ČR jezdí sem – za kavárnou. Dále pomohl Hithit – díky tomu se projekt dostal do médií. Přestože nevyšel projekt na Hithitu, dostal jsem díky tomu 3 nabídky na investici. A jednu jsem přijal. A pak přednášky. Ale ten marketing se dělá sám. Neinvestuju do něj v podstatě ani korunu.

Chtěl bych ale pracovat více se sociálními sítěmi. Je to hrozně důležitá věc, baví mě to, ale není na to vůbec čas. Ale chceme to začít víc řešit.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Filip Mayer (@denikdobrodruha),

 

Co kavárně nejvíce vydělává? Káva, jídlo, nebo pronájem prostor pro různé akce?

Hodně kafe, alkohol, jídlo i přednášky. Je to kombinace. Je to ale náročný business.

 

Co bys doporučil mladým lidem, kteří se chtějí do něčeho vrhnout?

Určitě vytrvalost a poradit se předtím s někým zkušenějším, protože vám to může ušetřit spoustu času a peněz. Ale jak jsem řekl hned na úvod. Vytrvalost je fakt hrozně důležitá věc. Když se nedaří, může se to otočit, ale pro to, aby se mohlo dařit, musíš mít určitý věci nastavený tak, aby se mohlo vůbec dařit. Typicky u kavárny je to lokalita.

 

Co je na podnikání podle tebe nejtěžší?

Asi něco obětovat, aby člověk mohl podnikat. A mohou to být i osobní vztahy. Podnikání znamená vysokou časovou náročnost. Jsem tu každý den od pondělí do neděle, většinou do zavíračky. A pak je taky zapotřebí vysoká odolnost vůči stresu.

 

Změnilo tě podnikání nějak?

Lidsky – strašně jsem vyspěl. Dokážu extrémně rychle řešit problémy. Takže asi hlavně ta vyspělost a taky odhodlání jít si za tím, co člověk chce a plnit si svý sny. Jdu svým směrem, mam svou vizi.

 

Udělal bys něco jinak, kdyby si znovu zakládal kavárnu?

Určitě. Uvažoval bych o půjčce od banky, protože to jsou hrozně levný peníze. A hlavně abych mohl díky ní vybavit prostory rychleji. Kdyby měla kavárna vybavení jako má teď už před půl rokem, tak obrat bude několikanásobně vyšší. Takže určitě bych investoval do vybaveni kavárny hned od počátku, ale na to nebyly peníze.

 

Jaké jsou tvé plány do budoucna s kavárnou nebo celkově?

Kavárna je první cestovatelská kavárna v Praze. Byla založená, aby mohla inspirovat lidi kolem a ukázat, že lidé na světe jsou stejně dobří jako tady u nás bez ohledu na rasu, kulturu apod. Všichni na světe se ke mě chovali slušně. A smyslem je ukázat lidem v ČR, že to takhle je.

 

O Filipovi v kostce:

Filip vede blog Deník dobrodruha, FB stránku a instagramový účet, jejichž prostřednictvím vypráví své cestovatelské příběhy. Jeho cílem je ukázat, že lidé na světě toho mají mnoho společného. A protože chtěl své poslání šířit nejen online, ale i v reálném světě, založil Kavárnu dobrodruha. Jeho cílem bylo vytvořit prostor, který bude sdružovat všechny nadšené cestovatele na jednom místě. A to se povedlo.

V kavárně si kromě skvělé kávy a dobrých zákusků můžete dopřát také snídani nebo lehký oběd. Největší přidanou hodnotou jsou ale bezpochyby semináře o cestování, které se pořádají na pravidelné bázi. Seznam plánovaných událostí můžete vidět zde.

 

Moje pocity:

Ačkoliv je Filip čerstvý absolvent VŠE, má toho mnohé za sebou. Zažil si těžké podnikatelské začátky i vážné zdravotní problémy (embolie plic). A právě ty ho nakoply k tomu, aby přehodnotil svůj dosavadní život.

Upustil od perfekcionismu a pustil se po hlavě do toho, co ho baví a naplňuje. Sám říká: ,,Teď nemám závazky, můžu lítat po světě, dělat chyby a ocitat se v nebezpečí. Vím, že po třicítce, možná i dříve, budu chtít žít plnohodnotný rodinný život. A to už si nebudu moct dovolit riskovat.”

Pokud i vy sníte o vlastní kavárně, na začátku prosince Filip pořádá přednášku Jak vybudovat vlastní kavárnu. Tak dorazte! 🙂

Moc děkuji Filipovi za rozhovor! A vy určitě zajděte na kafe do Seifertovi ulice na Praze 3. Při troše štěstí vám ji připraví právě Filip. A protože je kavárna jen pár desítek metrů od VŠE, kam chodím do školy, dejte mi vědět a třeba se tam potkáme všichni tři. 🙂

Další kavárenskou inspiraci najdete v mé rubrice Tipy na podniky.

Mějte se hezky a běžte si plnit své sny! 🙂

Vaše

Podpis Diana Ella

 

 

 

 

One thought on “Jak založit vlastní kavárnu? Filip Mayer (Deník dobrodruha): Kavárenský business je pro největší odvážlivce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *